Městověda

Městověda je novotvar, který zavedl v roce 2019 Tomáš Hudeček v jeho trojdílné publikaci Řízení a správa města jako teoretický název samostatně dosud neexistující vědecké disciplíny(Kniha 1., Kniha 2., Kniha 3.) a následně v sérii online přednášek ''Městověda'' I., II. ,III. ,IV., V.) z CAMPu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy z roku 2021.

K vytvoření pojmu vedla Hudečka skutečnost, že žádná z vědeckých disciplín, které se městem zabývají, nereflektuje jiné úhly pohledu, přičemž komplexita města jako komplexního systému či též ekosystému nebo organismu takovýto integrální přístup vyžaduje.

Poznání a znalosti o městech byly původně, v dobách městských států např. ve starověkém Řecku, úzce spojeny přímo s hledáním vhodné organizace společnosti. S rostoucím počtem úrovní společenské organizace se však města stala entitami uvnitř celospolečenské organizace. Vznikly „nad nimi“ postupně systémy osídlení, státní útvary, státy a nadnárodní uskupení. Došlo proto k oddělení vědeckého poznání o městech od nauk o státním či celospolečenském uspořádání. Na úrovni řízení států se z filosofie postupně s růstem poznání vyčlenily státověda a později také politologie, na úrovni městské správy si žádná vědní disciplína svůj prostor nevydobyla. Naopak došlo k posílení technicistního pohledu na město z pohledu jeho infrastruktury a fyzického prostředí.

Dnes je stále za nauku o městě obecně považován urbanismus a částečně architektura. Obě vědní disciplíny se přednostně zabývají zejména fyzickým prostředím města. Humanitní vědy - sociologie, sociální geografie, demografie - naopak odhlíží od fyzické podstaty města a naší schopnosti jej utvářet. Ekonomické obory - např. veřejná ekonomie či regionální ekonomie - akcentují zase svůj pohled na finanční toky. Městské inženýrství je zaměřeno úžeji na řešení dopravní a technické infrastruktury. Obdobně parciálně jsou na města zaměřené také správní vědy a politologie. A též například psychologie, management (ve veřejné správě) či rozhodovací analýza.

Blízkým, i když abstraktním pojmenováním může být v českém jazyce sousloví městská studia (z angl. "urban studies", používaná např. na Massachusetss intitute of technology). Anglický ekvivalent urbanology je používán pro sociologické studie v městském prostředí.

Neexistence pojmenování v důsledku neexistence odpovídajícího vysokoškolského studia je nejpravděpodobnější příčinou nepříliš lichotivého rozvoje českých měst po r. 1989.