Lipová (okres Děčín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lipová
Znak obce LipováVlajka obce Lipová
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0421 562661
Pověřená obecŠluknov
Obec s rozšířenou působnostíRumburk
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Děčín (CZ0421)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice51°0′40″ s. š., 14°21′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel579 (2022)[1]
Rozloha12,83 km²
Nadmořská výška366 m n. m.
PSČ407 81
Počet domů261 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLipová č.p. 442
407 81 Lipová
info@lipova.cz
StarostaPavel Svoboda
Oficiální web: www.lipova.cz
Lipová na mapě
Lipová
Lipová
Další údaje
Kód obce562661
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipová (dřívější názvy Hanšpach či Haňšpach, německy Hainspach) je obec v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín, v západní části Šluknovského výběžku. Žije v ní 579[1] obyvatel.

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochované písemné záznamy z 15. a 16. století zmiňují vesnici jako Hainspach. V 17. století převládal název „Hanspach“, od 30. let 18. století se používal opět „Hainspach“. Název pochází z mužského jména „Hain“ (tvar jmen „Hagin“ a „Hagen“) a německého slova „Bach“ (česky „potok“). Jméno vsi tak původně znamenalo „Hainův (Hagenův) potok“. Úřední český název byl roku 1854 stanoven na „Haňšpach“.[3] Úřední název „Lipová“ se používá až od roku 1948.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V pravěku bylo území Šluknovského výběžku neosídlené a existují jen ojedinělé nálezy pravěkých kamenných nástrojů. Z mladšího paleolitu pochází pazourkovité nástroje a několik kusů oštěpů nalezených ve Varnsdorfu v roce 1928. Podobné nástroje se našly i u obce Lipová.

První písemná zmínka pochází o vesnici z roku 1417[5] (též 1418[6]), kdy je Lipová zmiňována jako léno pánů z Tolštejna. Roku 1566 pak vzniklo samostatné panství Lipová. Lipovský zámek patřil k jednomu z nejstarších panských sídel v kraji. Starý zámek (tvrz) byl postaven ve 14. století. V letech 1675–1677 nechal tehdejší majitel panství Slawata z Chlumu založit 10 ha velký zámecký rybník. Nový zámek byl vybudován v letech 1737–1739 z iniciativy hraběte Salm-Reifferscheida, zároveň byl starý zámek v té době přestavěn na pivovar. Roku 1750 došlo k povýšení obce císařským dekretem na městys a propůjčení znaku.

Josef Osvald I. Thun-Hohenstein (1817–1883), statkář a majitel panství Klášterec nad Ohří) vyženil Lipovou s Janou, starohraběnkou ze Salm-Reifferscheidtu jako její dědictví po bezdětném a svobodném bratrovi Františkovi.[7] Jeho potomci syn Josef Osvald II. Thun-Hohenstein a vnuk Josef Osvald III. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt zámek užívali jako letní sídlo až do roku 1924.

Až do roku 1938 byla Lipová sídlem okresního soudu s věznicí, jeho budova byla postavena roku 1893. Při sčítání lidu, provedeném dne 1. prosince 1930, měl soudní okres Haňšpach 25 039 obyvatel. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[8] Po druhé světové válce byla většina Němců odsunuta do Německa a oblast dosídlena Čechy z českého vnitrozemí. Počet obyvatel Lipové se po roce 1945 skokově snížil z přibližně dvou a půl na jeden tisíc. Název obce byl změněn z Haňšpachu na Lipová.

První privatizace zpustlého zámku do rukou Kateřiny Ebelové byla neúspěšná. Druhá privatizace společností Via Tempora nova slibuje jeho postupnou rekonstrukci.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Lipová měla ke dni 1. ledna 2014 celkem 607 obyvatel s průměrným věkem 40,9 let (309 mužů s průměrným věkem 38,5 let a 298 žen s průměrným věkem 43,3 let). Nezaměstnanost k 1. červenci 2014 činila 4,6 %. Lipová má v okrese Děčín po Františkově nad Ploučnicí a Vilémově třetí největší rozdíl mezi průměrným věkem mužů a žen. Ženy byly v roce 2014 v průměru o 4,8 let starší než muži a v roce 2001 dokonce o 9,4 let. Nezaměstnanost v Lipové byla v okrese Děčín v roce 2014 jedna z nejnižších.

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Lipová[5][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 660 2 830 2 907 3 021 3 091 2 597 2 664 931 1 002 965 613 625 646 667
Domy 343 390 374 399 410 415 419 369 228 206 142 142 164 247
Tabulka zahrnuje údaje osady Ludvíkovičky a data z roku 1961 zahrnují domy místní části Liščí.
Vývoj počtu % nezaměstnaných k 1. lednu a k 1. červenci daného roku v Lipové[10]
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
16,2 19,5 15,0 18,5 17,5 12,4 6,4 15,0 18,8 22,6 – – – 8,0 5,2 7,5
12,9 16,2 16,6 14,6 12,7 9,2 9,6 14,6 16,9 17,8 – – 4,6 5,2 7,0 4,2

Místopis a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Lipová leží v nadmořské výšce 361 metrů, rozkládá se mezi vrchy a protéká jí Liščí potok. Mezi nejvýznamnější památky obce patří nový zámek, od kterého vede lipová alej, jež původně směřovala až ke kapli ve Vilémově a byla vysázena roku 1726. Mezi významné památky obce patří dále kostel svatých Šimona a Judy, socha sv. Jana Nepomuckého, která byla rekonstruována a přenesena do parku u autobusové zastávky a socha sv. Josefa stojící naproti škole, která na svou rekonstrukci teprve čeká. V obci se nachází budova staré školy, která byla postavena u kostela na místě původní školy v roce 1873, a nová škola na křižovatce u radnice, která byla postavena v roce 1897.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Znak[editovat | editovat zdroj]

Na červeném pozadí je vyobrazena spravedlnost – panna v bílém s převázanýma očima, držící v pravé ruce meč a v levé zlaté váhy.

V roce 2005, na základě rozhodnutí předsedy poslanecké sněmovny, byl obci udělen nový znak a vlajka. Znak je upravenou variantou původního znaku obce. Oproti původnímu znaku má na taláru nově připevněnou sponu s motivem lipového listu v červené barvě na zeleném podkladu. Vlajka je vytvořena nově, plocha je úhlopříčně dělena na červenou a zelenou plochu, kde se do sebe prolínají dva lipové listy, vždy v obrácené barevnosti. Motiv lipového listu je odkazem na nový poválečný název obce – Lipová.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska v podsádkovém domě, který byl nákladnou rekonstrukcí v roce 2011 zachráněn, a v kterém nyní obec Lipová provozuje informační centrum. V obci se dále nachází domov důchodců, 1. stupeň základní školy, školka, dětský domov, samoobsluha a dvě restaurace. Významným zaměstnavatelem v Lipové je biofarma zaměřující se na chov skotu a továrna na kancelářské potřeby RON.

V současné době má obec dvě priority: dokončení kanalizace a záchranu nového zámku, který realizuje společnost VIA TEMPORA NOVA.

Kulturně sportovní život v obci: tradiční Lipovský jarmark a trh starých řemesel, Lipovský Dřevák, setkání rodáků, sportovní oddíl kopané a jiné kulturní aktivity.

Lipová byla vyhlášena českou vesnicí roku 2019. V 25. ročníku soutěže zvítězila mezi 206 obcemi z celé České republiky.[13]

Rodáci a osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel

    Kostel

  • Škola

    Škola

  • Zámek

    Zámek

  • Zámecká zahrada

    Zámecká zahrada

  • Železniční zastávka

    Železniční zastávka

  • Pohled od staré školy

    Pohled od staré školy

  • Centrum obce

    Centrum obce

  • Stará škola z roku 1873 a kostel Šimona a Judy

    Stará škola z roku 1873 a kostel Šimona a Judy

  • Kostel sv. Šimona a Judy

    Kostel sv. Šimona a Judy

  • Pomník Oldřicha Novotného

    Pomník Oldřicha Novotného

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1947. 728 s. Kapitola Hanšpach, s. 520–521. 
  4. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  5. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  6. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Lipová – starý zámek, s. 282. 
  7. ↑ Josef A. Kurtanič, Thun-Hohenstein, klášterecká větev. Klášterec nad Ohří 2008, s. 11.
  8. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 8. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286. 
  10. ↑ Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. portal.mpsv.cz [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  11. ↑ Lipová – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ Lipové stromořadí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Vesnicí roku je Lipová z Ústeckého kraje. Novinky.cz [online]. 2019-09-14 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Arnaldo Cantani, M.D. S. 1088–1088. British Medical Journal [online]. 1893-05-20. Roč. 1, čís. 1690, s. 1088–1088. PMC2403180. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RAPIN, Jan. Mandava 2013: Ročenka Kruhu přátel muzea Varnsdorf. Redakce Martin Havlíček, Filip Mágr, Josef Zbihlej. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2013. 224 s. ISBN 978-80-905073-5-7. Kapitola Zámek Lipová – historie a současnost, s. 27 až 35. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Lipová
Části obce
Města a obce okresu Děčín
Arnoltice • Benešov nad Ploučnicí • Bynovec • Česká Kamenice • Děčín • Dobkovice • Dobrná • Dolní Habartice • Dolní Podluží • Dolní Poustevna • Doubice • Františkov nad Ploučnicí • Heřmanov • Horní Habartice • Horní Podluží • Hřensko • Huntířov • Chřibská • Janov • Janská • Jetřichovice • Jílové • Jiřetín pod Jedlovou • Jiříkov • Kámen • Krásná Lípa • Kunratice • Kytlice • Labská Stráň • Lipová • Lobendava • Ludvíkovice • Malá Veleň • Malšovice • Markvartice • Merboltice • Mikulášovice • Rumburk • Růžová • Rybniště • Srbská Kamenice • Staré Křečany • Starý Šachov • Šluknov • Těchlovice • Valkeřice • Varnsdorf • Velká Bukovina • Velký Šenov • Verneřice • Veselé • Vilémov
legenda: město, městys.
Vesnice roku
Telnice (1995) • Vratěnín (1996) • Svatý Jan nad Malší (1997) • Jiřetín pod Jedlovou (1998) • Olešnice (1999) • Sloup (2000) • Kameničky (2001) • Nečtiny (2002) • Vilémov (2003) • Kovářov (2004) • Bořetice (2005) • Liptál (2006) • Havlovice (2007) • Lidečko (2008) • Tučín (2009) • Ratměřice (2010) • Komňa (2011) • Řepice (2012) • Jesenik nad Odrou (2013) • Kateřinice (2014) • Krásná (2015) • Kašava (2016) • Heřmanov (2017) • Dolní Němčí (2018) • Lipová (2019)  • Kostelní Lhota (2022)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lipová_(okres_Děčín)&oldid=22507855“